Jak již bylo řečeno, vědecké články, monografie, ale i další vědecké texty (např. články ve sborníku) jsou naindexovány v různých vědeckých databázích, z nichž nejdůležitější jsou databáze Web of Science a Scopus.
Databáze mají placený přístup, přístup do nich zpravidla poskytuje daná vědecká instituce (např. Univerzita Palackého) z jejich počítačové sítě. Tyto databáze umožňují vyhledávání naindexovaných článků podobně, jako to umožňuje třeba Google - po zadání klíčového slova (autora, názvu, tématu apod.) nám databáze zobrazí relevantní výsledky.
V tomto textu si objasníme fungování základních vědeckých databází a vysvětlíme si, jak v nich vyhledávat.
Web of Science (Clarivate)
Nejznámější a nejhodnotnější vědeckou databází je
Web of Science (Web of Knowledge) od společnosti Clarivate. Tato databáze obsahuje velké množství časopisů rozdělených podle oborů a vědeckých oblastí a umožňuje intuitivní vyhledávání.
Databáze obsahuje 4 velké seznamy vědeckých časpisů - SCIE, SSCI, AHCI a ESCI.
SCIE (Science Citation Index Expanded) - zaměření na přírodní vědy a technické obory
SSCI (Social Sciences Citation Index) - zaměření na společenské vědy
AHCI (Arts & Humanities Citation Index) - zaměření na humanitní vědy a umění
ESCI (Emerging Resources Citation Index) - časopisy ze všech oblastí, které mají o něco nižší kvalitu
Každý seznam je potom dále rozdělen podle vědeckých oblastí a oborů. Seznamy lze stáhnout přímo z webu
Web of Science ve formátu *.csv, který lze naimportovat do Excelu. Problém je, že časopisy jsou v seznamech uvedeny v abecedním pořadí a nelze zjistit, jak kvalitní jsou.
Proto je velmi důležité naučit se vyhledávat přímo v online databázi Web of Science a především využívat službu
Journal Citation Report (JCR).
Journal Citation Report je speciální služba (žebříček časopisů), která obsahuje podrobné hodnocení časopisů podle jejich vědecké kvality. Časopisy jsou v této databázi seřazeny od nejlepších po ty nejhorší a pro přehlednost jsou časopisy v žebříčcích rozděleny do čtvrtin, kterým se říká
kvartily (značka Q). Skvělé vědecké časopisy tedy najdeme v Q1 - 1. čtvrtině seznamu. No a ty skutečně nejlepší časopsisy nalezneme dokonce v první desetině žebříčku (tzv. 1. decil).
D1Q1 SKVĚLÉ
Q2 VÝBORNÉ
Q3 DOBRÉ
Q4 PRŮMĚRNÉ
Seznam časopisů ze všech hlavních žebříčků z WoS rozdělený podle kvality (kvartilů a dalších metrik)
nalezneme zde. Po kliknutí na odkaz se nám zobrazí dlouhý seznam časopisů (aktuálně je JCR přes 21000 časopisů), který který obsahuje jednak základní identifikační údaje (název, ISSN), ale také např. kategorii, do které je zařazen (tj. konkrétní obor či vědecká oblast), databáze, ve které je (SSCI, SCIE apod.) a také informace o již zmiňovaných kvartilech (Q1, Q2, Q3, Q4).
Na levé stránce obrazovky je pak pole
Filter, které nám umožní v databázi podrobně vybírat. Např. chceme pouze časopisy, které patří do kategorie Education - klikneme na
Filter->Categories->Education and Educational Research či Education, Scientific Disciplines->Apply a vygeneruje se nám seznam časopisů, které spadají do dané kategorie.
Další možností je také
vyhledávat časopisy z konkrétních kategorií.
Databáze Web of Science poskytuje studentům DSP návrhy časopisů, ve kterých mohou publikovat (v závislosti na tématu jejich vědeckého zaměření). Zároveň je potřeba upozornit na to, že publikovat v časopise umístěném ve WoS a dokonce kvartilech je velmi těžké a časově náročné.
Scopus (Elsevier)
Další důležitou vědeckou databází je databáze
Scopus od vydavatelství Elsevier. Tato databáze je podobně jako WoS multioborová, zahrnuje např. přírodní vědy, techniku, medicínu, společenské vědy, psychologii apod.
Databáze opět umožňuje vyhledávání jak článků, tak i časopisů či knih. Ty lze jednoduše vyhledávat pomocí
vyhledávacího pole. Stejně jako WoS i Scopus posuzuje kvalitu jednotlivých publikací, a to prostřednictvím 4 ukazatelů: H-index, CiteScore, SJR a SNIP. Pro naše potřeby se budeme zabývat pouze SJR.
SJR je označení pro SCImago Journal Rank. Časopisy jsou podle SJR rozděleny opět do kvartilů, když časopisy v Q1 mají nejlepší hodnocení, časopisy v Q4 nejhorší hodnocení. Hodnocení časopisů podle SJR si můžete
zobrazit zde. Formulář umožňuje filtrovat vědecké časopisy podle kategorií, takže není problém naleznout ty časopisy, které vyhovují našemu odbornému zaměření.
Několik příkladů:
Social Sciences - Education
Social Sciences - Linguistic and Language
Social Sciences - Communication
Vydavatelství Elsevier spravuje vlastní databázi vědeckých publikací publikovaných u něj, kterou nazývá
Science Direct.
Z pozice začínajícího studenta DSP doporučujeme začít publikacemi v databázi Scopus, jde o velmi dobrou vědeckou databázi nabízející široké portfolio odborných časopisů pro možnou publikaci.
Google Scholar (Google)
Další velmi zajímavou databázi představuje
Google Scholar. Google Scholar není vědeckou datábází v pravém slova smyslu - má však jednu nespornou výhodu, dokáže indexovat jakékoli vaše publikace - ať už vědecké či populárně naučné, ať už indexované ve vědeckých databázích či publikované mimo ně, třeba ve sborníku z konference.
Velkou výhodou Google Scholar je nejenom systematizace vašich vlastních publikací, ale také sledování citací - tj. systém automaticky sleduje, zda a kým byla vaše publikace ocitována, a to naprosto všude. Systém funguje plně automaticky, je však možné do něj vkládat obsah manuálně a také samozřejmě sledovat, jak publikací a jsou citováni ostatní. Mimochodem pomocí Google Scholar lze například sledovat, kde publikají vaši kolegové a jaký mají citační ohlas.
Přestože nejde o vědeckou databázi v pravém slova smyslu, vřele doporučujeme založit si účet na Google Scholar - je to zdarma.
Google Scholar umožňuje sledovat nejenom publikační výkon studentů, ale také jejich citační ohlas. Samozřejmě umožňuje intuitivně vyhledávat mezi různými typy publikací.
