Způsob, jakým vznikají texty (souvislé psané jazykové projevy), prochází tichou, ale výraznou revolucí. Umělá inteligence mění nejen to, co píšeme, ale především jak – a někdy i proč.. Tradičně jsme při psaní procházeli třemi fázemi – invencí (co a proč chci sdělit), kompozicí (jak text uspořádám) a stylizací (jak to celé jazykově uchopím). Při využití umělé inteligence (LLM) ale část těchto kroků buď odpadá, nebo se radikálně proměňuje. AI totiž dokáže navrhnout strukturu, pomoci s formulací myšlenek i rovnou nabídnout jazykové ztvárnění. Neznamená to, že za nás napíše všechno – ale rozhodně už nezačínáme od nuly. A to je změna, kterou má smysl reflektovat.
A protože je vždy lepší ukázat si příklad než jen suše popisovat, vezmeme si jedno konkrétní téma – třeba vliv mobilních telefonů na žáky – a podíváme se, jak bychom o něm mohli psát právě s pomocí AI. Krok za krokem si ukážeme, co AI zadáme, co nám vytvoří a jak s tím dál pracujeme. Prompt, výstup, úpravy. Nic neskryjeme – uvidíte celý proces tak, jak skutečně probíhá.
Prompt:
„Budeme spolu tvořit text pro blog o mobilních telefonech. Zkus prosím napsat jeden úvodní odstavec, který by stručně shrnul, proč je používání mobilních telefonů ve školách tak kontroverzní téma. Nechci, aby to bylo příliš odborné – spíš přehledně, lidsky, v tónu, který by seděl pro blogový text. Rád bych, aby tam zazněla i obě strany – tedy že mobily mohou být užitečné, ale zároveň přinášejí problémy.“
Výstup AI:
Mobilní telefony jsou ve školách dvojsečnou zbraní. Na jedné straně umožňují rychlý přístup k informacím, podporují digitální gramotnost a mohou být užitečným nástrojem při výuce – třeba při práci s online aplikacemi, hlasováními nebo tvorbě fotografií a videí. Na straně druhé ale přinášejí i řadu problémů: rozptylují pozornost, podporují multitasking, který žákům ztěžuje soustředění, a někdy fungují i jako nástroj pro šikanu nebo únik z reality. To, co mělo být pomocníkem, se tak snadno může stát překážkou.
Prompt:
„Fajn, upravím si jen dílčí části, ale dobré. Teď bych se rád víc zaměřil na ta pozitiva. Můžeš napsat odstavec, který ukáže, jak konkrétně mohou mobily ve výuce pomáhat? Třeba že díky nim žáci hledají informace, učí se s aplikacemi, zapojují se do výuky. A klidně to pojmi tak, že to může být i cesta, jak výuku udělat atraktivnější.“
Výstup AI:
Když se mobily používají chytře, mohou být ve škole skvělým pomocníkem. Umožňují pracovat s online nástroji, okamžitě ověřovat fakta, hlasovat v reálném čase nebo vyhledávat informace během diskuzí. Učitelé je využívají k tvorbě kvízů, interaktivních aktivit nebo skupinových projektů. Pro žáky to navíc často znamená větší zapojení – pracují s technologií, kterou znají a mají rádi. Mobil se tak může stát mostem mezi světem školy a světem, který žáci každodenně žijí.
Prompt:
„Na druhou stranu ale vnímám i řadu negativ. Zkus napsat odstavec, který popíše, jak mobily mohou narušovat výuku – třeba tím, že žáky rozptylují, že se věnují jiným věcem než probírané látce. A můžeš zmínit i vliv sociálních sítí, tlak na výkon nebo šikanu.“
Výstup AI:
Ale kde je technologie, tam bývá i problém. Mobily často odvádějí pozornost – místo sledování výkladu se žák dívá do obrazovky, kontroluje notifikace nebo si jen tak „zaskroluje“. Může to vést k povrchnímu vnímání informací, přetížení nebo ztrátě schopnosti soustředit se delší dobu. Navíc prostředí sociálních sítí přináší i tlak na výkon, srovnávání a někdy i kyberšikanu. Učitelé se pak nestávají jen vzdělavateli, ale i regulátory digitálního chování ve třídě – a to rozhodně není jednoduchá role.
Prompt:
Přidej ještě odstavec o vlivu mobilních telefonů na psychické zdraví dětí, o tom se teď hodně diskutuje. Stačí obecněji.
Mobilní telefon není jen nástroj – je to také neustálý zdroj podnětů, očekávání a tlaku. Pro děti a dospívající, jejichž psychika je stále ve vývoji, to může znamenat značnou zátěž. Neustálá dostupnost, nutkání kontrolovat zprávy a notifikace, strach, že jim „něco uteče“ (tzv. FOMO), nebo srovnávání se s ostatními na sociálních sítích – to vše má vliv na jejich duševní pohodu. Místo klidného vnitřního prostoru vzniká permanentní digitální hluk. A právě škola by měla být místem, kde se děti mohou na chvíli z tohoto kolotoče vymanit.
Prompt:
„Fajn. Hele, myslím, že je důležité ukázat, že se tohle téma neřeší jen u nás, ale i v zahraničí. Zkus napsat odstavec o tom, jak různé země přistupují k regulaci mobilů ve škole. Zmiň, že u nás o tom rozhoduje ředitel školy, ale že třeba ve Francii nebo Nizozemsku už existují plošné zákazy.“
Výstup AI:
Debata o tom, co s mobily ve školách, se nevede jen mezi učiteli a rodiči, ale i na úrovni vlád a ministerstev. Některé země už k ní přistoupily radikálně – například Francie nebo Nizozemsko zakázaly používání mobilních telefonů během výuky plošně. Jiné státy doporučují mírnější regulaci, případně nechávají rozhodnutí na jednotlivých školách. V České republice platí od roku 2021, že o pravidlech používání mobilních telefonů rozhoduje ředitel školy. Některé školy tedy mobily povolují o přestávkách, jiné je sbírají při příchodu žáků. Hledání rovnováhy mezi svobodou, efektivitou a bezpečím zkrátka není jednoduché.
Prompt:
„Rád bych, aby další odstavec popsal, proč by přestávky ve škole měly probíhat bez mobilních telefonů. Už jsem o tom kdysi psal – tady je odkaz na můj starší článek: https://kopeckykamil.cz/index.php/blog/161-zakazat-mobilni-telefon-o-prestavkach. Argumentoval jsem tam třeba tím, že přestávky mají svůj význam – umožňují dětem odpočinout si, navázat sociální kontakt, přirozeně se odreagovat. Zkus z těch myšlenek vytvořit odstavec, který bude zapadat do zbytku textu.“
Výstup AI:
Přestávka není jen technická pauza mezi hodinami. Je to čas určený k odpočinku, regeneraci a přirozené interakci mezi žáky. Pokud ji děti tráví s očima přilepenýma k displeji, ztrácí se právě ten její smysl – možnost promluvit si, zasmát se, vyčistit si hlavu. Ve svém starším článku jsem psal, že mobilní telefon může přestávku proměnit na další dávku digitálního přetížení. Místo klidu přichází neklid, místo odpočinku nové podněty, často chaotické a zahlcující. Když žáci aspoň na chvíli odloží telefon, dáváme jim šanci skutečně vypnout – a paradoxně je to možná právě to, co dnes nejvíc potřebují.
Prompt:
„Jo, to je dobré. Závěrem bych chtěl shrnout celou tu myšlenku: že mobily není nutné démonizovat, ale že je třeba je regulovat a zároveň využívat jejich potenciál. Přidej i poznámku, že některé školy pracují s vlastním vybavením, třeba tablety, ale že to není běžné.“
Výstup AI:
Mobilní telefony ze škol jen tak nezmizí – a vlastně by ani neměly. Spíš než se ptát, zda je zakázat úplně, bychom měli hledat způsoby, jak s nimi ve škole pracovat smysluplně. Ano, určitá míra regulace je nezbytná – zejména tam, kde mobil přináší víc škody než užitku. Ale zároveň bychom neměli přehlížet jejich potenciál jako vzdělávací pomůcky. Mobil může být nástroj, který výuku oživí, přiblíží realitě a vtáhne žáky do dění. Některé školy tuto výzvu řeší tím, že žákům mobily do výuky vůbec nepovolují, ale místo toho využívají školní tablety nebo jiná vlastní zařízení. To je rozumný kompromis – problém ale je, že takovou možnost nemají všechny školy. Klíčové tak zůstává, kdo a jak s technologiemi ve výuce zachází. V rukou pedagoga se z mobilu může stát spojka mezi světem školy a světem žáků – a právě tam leží prostor pro skutečnou změnu.
Prompt:
„Dobře, vygeneruj finální text, který bude srozumitelný, přehledný a bude na sebe navazovat. Detaily si opravím. Děkuji.“
A je to. Samozřejmě můžeme začít tím, že si necháme vygenerovat rovnou celý text, který budeme upravovat (ať již sami či s pomocí AI), nebo si třeba necháme AI chatbotem navrhnout strukturu textu, probereme s ní hlavní myšlenky apod.. Samotný proces máme samozřejmě plně pod kontrolou a výsledek a odpovědnost za něj je vždy jen na nás! A nechtějte vědět, jak dlouho mi trvalo napsat tento text.
P.S. K tomu, proč AI děkuji, více zde.
Líbí se vám moje texty? Tak mi můžete koupit kafe na: https://buymeacoffee.com/kopeckyk
Zobrazení: 56