Jaké kompetence budou muset učitelé ovládnout v éře umělé inteligence?

Umělá inteligence už není něco, co by se týkalo jen technologických nadšenců – je tu a používají ji i naši žáci. Podle výzkumu Čeští žáci a umělá inteligence (E-bezpečí, 2024) využívá AI více než třetina žáků základních a středních škol především k pomoci s domácími úkoly (32,8 %), ale také k vysvětlování učiva, kterému nerozumí (30,1 %) nebo jako zdroj inspirace pro tvorbu a nápady (28,9 %). AI žákům pomáhá psát referáty, tvořit prezentace, upravovat texty, řešit příklady – a ano, také je baví. A to všechno se děje už dnes, často bez větší kontroly, bez jasně stanovených pravidel a bez toho, aby někdo systematicky učil žáky s AI pracovat smysluplně.

Je tedy zřejmé, že otázka nestojí „zda“ AI ve školách používat, ale „jak“ ji používat tak, aby byla pomocníkem, nikoli berličkou, která žáky (a učitele) zbaví přemýšlení. Aby to fungovalo, musí se změnit i kompetence učitelů.

1. Umět rozhodnout, kdy má využití AI smysl

AI není kouzelná hůlka, která vyřeší všechny problémy školství. Pokud učitel bezmyšlenkovitě nahradí funkční postupy technologiemi, často tím více uškodí než pomůže. Klíčové bude umět vyhodnotit, kdy má využití AI opravdový přínos – a kdy jde jen o samoúčelnou hračku.

Kdy to smysl má:

• Učitel připravuje test z biologie a pomocí AI si nechá vygenerovat sadu otázek, které pak upraví a doplní podle svých potřeb.

• AI analyzuje odpovědi žáků a upozorní učitele na časté chyby, které by jinak nemusel hned zachytit.

Kdy je to naprd:

• AI vytváří celé hodiny místo učitele. Výsledek? Sterilní obsah bez kontextu, osobního přístupu a pedagogické logiky.

• Učitel nechá AI generovat vysvětlivky k pojmům, které žáci potřebují pochopit – a přitom by mnohem lépe fungovalo, kdyby jim to vysvětlil vlastními slovy.

2. Umět vybrat ten správný nástroj

ChatGPT sice dokáže spoustu věcí, ale rozhodně neumí všechno. Na trhu vznikají desítky specializovaných nástrojů – od generátorů obrázků, přes aplikace pro analýzu textů až po AI, která umí personalizovat výuku.  K masovému vývoji dochází i v rámci velkých jazykových modelů, ať už jde o nástroje typu ChatGPT, Gemini, Copilot, Claude či Grok - každý měsíc se objevují novinky, nové režimy a nové možnosti. Učitel by proto měl vědět, co od technologie očekává, a zvolit takovou, která skutečně řeší jeho potřeby a je využitelná v jeho praxi. A měl by umět rozhodou, kdy použití AI má smysl a kdy ne.

Kdy to smysl má:

• Pro analýzu slohových prací žáků použije učitel AI nástroj, který dokáže hodnotit stylistiku, upozorní na jazykové nedostatky a nabídne žákům personalizovanou zpětnou vazbu.

• Učitel chemie využije AI aplikaci, která umí vizualizovat molekuly ve 3D – něco, co by ručně kreslil hodiny.

Kdy je to naprd:

• Používat ChatGPT na generování složitých grafů nebo datových analýz, které lépe zvládne specializovaný software.

• Využít AI jen proto, aby byla „in“, i když existuje jednodušší a efektivnější způsob – třeba sdílený dokument místo složité platformy.

3. Ověřovat výstupy – nezlenivět

AI někdy odpoví brilantně, jindy si s naprostou jistotou vymyslí nesmysl. Pokud se učitel spolehne na AI bez kontroly, může šířit chyby a dezinformace. Schopnost kriticky ověřovat výstupy AI bude klíčová – stejně jako schopnost vysvětlit žákům, proč je ověřování nezbytné.

Kdy to smysl má:

• AI vytvoří návrh textu k prezentaci. Učitel ho projde, upraví, odstraní nesmysly a doplní vlastní zkušenosti. Výsledek tedy bude z velká části výtvor pedagoga.

• Při přípravě výukového materiálu AI nabídne několik faktů, které si učitel ověří z odborných zdrojů, než je předá žákům.

Kdy je to naprd:

• Učitel bez ověření převezme text od AI a žákům předloží chybnou informaci – třeba neaktuální data nebo smyšlený zdroj.

• AI vytvoří seznam doporučené literatury, ale půlka zdrojů vůbec neexistuje.

4. Dobře se ptát (promptovat)

Výsledky AI často závisí na tom, jak dobře se jí „zeptáte“. Formulace zadání – tzv. promptování – je dovednost, kterou se učitelé budou muset naučit. Kdo umí položit přesnou otázku, dostane i přesnou odpověď. A ne, s AI se skutečně nekomunikuje stejně jako s jiným člověkem - je třeba psát přesně, jasně, konkrétně.

Kdy to smysl má:

• Učitel zadá AI přesný prompt: „Vytvoř 5 otázek k fotosyntéze pro žáky 8. třídy, které prověří nejen znalosti faktů, ale i schopnost aplikace poznatků.“

• Při přípravě projektů učitel AI požádá: „Navrhni 3 aktivity, které propojí fyziku a sport, vhodné pro 9. třídu.“

Kdy je to naprd:

• Zadá se AI neurčitý prompt: „Napiš něco o fotosyntéze.“ AI vrátí obecný text, který žáky nezaujme.

• Učitel se spokojí s první odpovědí a nezkouší další varianty – připraví se tak o lepší výsledky, které by získal vhodnějšími otázkami.

5. Učit žáky učit se (i s pomocí AI)

AI nebude jen nástrojem pro učitele, ale hlavně pro žáky. Pokud je naučíme, jak s ní smysluplně pracovat, může se stát skvělým partnerem pro jejich samostatné učení.

Kdy to smysl má:

• Žák se učí cizí jazyk a využívá AI jako konverzačního partnera, který mu opravuje chyby a nabízí lepší formulace.

• Při přípravě na test z dějepisu si žáci pomocí AI nechají vysvětlit složité souvislosti a AI jim vytvoří přehledovou mapu, kterou si následně ověří ve školních materiálech.

Kdy je to naprd:

• Žák si nechá AI vypracovat domácí úkol a bez přemýšlení ho odevzdá. Naučí se tím? Vůbec.

• AI se stane berličkou pro opisování, místo aby podporovala kritické myšlení a hledání souvislostí.

6. Zachovat prostor pro lidskou interakci

AI může v mnohém pomoci, ale nikdy nesmí nahradit to, co dělá výuku skutečně smysluplnou – lidský kontakt, sociální interakci, diskuzi, společné hledání odpovědí.

Kdy to smysl má:

• AI podpoří přípravu, ale hodina zůstává prostorem pro komunikaci mezi učitelem a žáky, pro sdílení zkušeností, pro společné myšlení.

• Učitel cíleně vymezí části výuky, kde AI může pomoci, a naopak části, kde se záměrně pracuje bez ní – třeba při skupinových aktivitách, debatách nebo řešení problémů v reálném čase.

Kdy je to naprd:

• Hodina se změní na sledování, jak AI něco vysvětluje, zatímco žáci jen pasivně koukají.

• Učitel nahradí všechny formy komunikace s žáky technologiemi – pak z výuky zmizí to nejcennější: vztah, inspirace, lidskost.

A co dál?

Vzdělávání se mění a s ním i role učitele. Nebude stačit jen znát svůj předmět, ale také umět žáky vést k tomu, aby se sami stali aktivními a zodpovědnými uživateli nových technologií.

Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem – ale jen tehdy, když ji budeme používat chytře, s rozmyslem a nikdy nezapomeneme na to, co AI nahradit neumí: lidský kontakt a skutečné vztahy.

Možná je čas si položit otázku:
Umíme dnes ve třídách definovat prostor, kde AI prokazatelně pomáhá – a zároveň prostor, kde nemá co dělat?

Líbí se vám moje texty? Pak mě můžete podpořit třeba na BuyMeACoffee.

Zobrazení: 172