Hodnocení dle Metodiky 17+ 2 - Garanti jako neomezení vládci na svém území

Kategorie: Blog Zveřejněno: neděle 24. květen 2020 Napsal Kamil Kopecký Vytisknout E-mail

V dnešním textu se opět vrátím k hodnocení společensky relevantních výsledků dle Metodiky 17+, na které jsem se zaměřil v předchozím textu. Situace se totiž dále vyvinula a získal jsem posudky, které na první pohled dokazují, jak je hodnocení nezvládnuté. Navíc odhaluje hlubokou neznalost některých garantů, kteří neumí rozlišit základní typy vědeckých výsledků. Stále více se tak odhaluje, že je hodnocení opět fraška a přesun ke společenské kvalitě se nekoná.

V krátkosti si demonstrujme, jak takové hodnocení probíhá. Konkrétně si ukážeme příklady posudků na náš výsledek - souhrnnou zprávu ze smluvního výzkumu (výsledek typu Vsouhrn dle definice druhů výsledků) Národní výzkum kyberšikany učitelů (2016), který jsme podrobně komentovali zde a který byl detailně publikován v zahraničí v rámci zahraničních časopisů s IF s indexací ve WoS.

Hodnotitel 1
Vzhledem k tomu, že cca 20 % učitelů zažívá jednorázovou kyberšikanu a 6% má zkušenost s vážnými formami následků, je téma aktuální. Výsledky byly získány vyhodnocením on-line dotazníku, který byl distribuován učitelům ZŠ a SŠ v celé ČR. Sběr dat probíhal od 14.02. do 31.03.2016 a zúčastnilo se 5 136 respondentů. Dopady kyberšikany na oběť byly vizualizovány pomocí slovních mraků, které zachycují, jak učitelé na kybernetické útoky reagují. Kyberšikana se nejvíce projevovala na sociálních sítích, s využitím služeb mobilu a prostřednictvím e-mailů. Nejčastěji byli pachateli jednotliví žáci, či skupiny žáků, ale i rodiče, kolegové, popř. nadřízení. Vedení školy o kyberšikaně vědělo pouze v 15% případů. Výzkum tak ukazuje, že problému je třeba se komplexně věnovat a jsou uváděny způsoby řešení. Domnívám se, že by měly být zahrnuty i náměty k prevenci tohoto negativního jednání.

Hodnotitel 2

Předložená empirická studie odpovídá mezinárodním standardům a přestože její výsledky nepřinášejí na mezinárodní úrovní inovativní závěry, na národní úrovni mapují kyberšikanu učitelů a přinášejí hlubší pochopení tohoto mezinárodního fenoménu. Autoři uvádějí, že výsledky výzkumu jsou využívány na legislativní i vzdělávací úrovni. Vysoký vzorek respondentů a celková kvalita výzkumu a výsledné studie poukazuje na obtížnost získání tohoto vynikajícího výsledku, který má reálný dopad na společenskou změnu.

Oba dva posudky jsou pozitivní, druhý posudek dokonce jasně uvádí, že jde o vynikající výsledek s reálným dopadem na společenské změny s návazností na legislativu. Pak tu ovšem máme tzv. garanta. Garant je osoba, která má v podstatě neomezenou moc a může dva pozitivní posudky snadno zvrátit. A jak hodnotí výsledek garant?

Garant:

Jde o publikaci, která nesplňuje kritéria stanovenou Metodikou 17+ pro odbornou knihu. Nelze ji tedy hodnotit jako odbornou knihu: 1. Celý text má rozsah 20 stran, ale měla by mít alespoň 50 stran. 2. Měla by mít ISBN, ale ISBN chybí. 3. Měla by být recenzována alespoň jedním uznávaným odborníkem z příslušného oboru, ale údaj o recenzování chybí. 4. Měla by obsahovat explicitně formulovaná metodologická východiska, ale ta chybí. Místo nich je pod titulkem Metodologie zařazen popis použitého dotazníku, způsob jeho administrování a popis zkoumaného souboru. 5. Měla by obsahovat souhrn v alespoň jednom cizím jazyce, ale souhrn chybí. Věcně vzato se jedná o účelově monograficky vydanou závěrečnou výzkumnou zprávu o řešení projektu, což je typ práce, která podle Metodiky 17+ (Definice druhu výsledků, s. 6) nepatří mezi odborné knihy. Publikaci jako celek tedy hodnotím kategorií 5 - nesplňuje standard národně uznatelné výzkumné práce.

Pojďme si rozebrat posudek garanta podrobněji. První, čeho se dopustil, je záměna druhu vědeckého výsledku. Z nějakého důvodu se garant domnívá, že jde o výsledek typu odborná kniha (monografie, výsledek B), což je však nesmysl a pokud by si výsledek skutečně otevřel a přečetl, zjistí, že hned na první straně je tlustým písmem uvedeno “výzkumná zpráva” (viz zde.), což se opakuje také v samotném textu, a pod stejným druhem výsledku je také zařazen v systému RIV (zde). Je to logické, jde o smluvní výzkum a typickým výstupem smluvních výzkumů bývají právě výzkumné zprávy. Poté celý výsledek hodnotí, jako by šlo formálně o odbornou monografii (výsledek B), řeší počty stran, nutnost mít ISBN, rezenzi externích odborníků, resumé apod. Nic z toho však výzkumná zpráva (výsledek typu V) mít nemusí, výzkumná zpráva má obsahovat stručný a souhrnný přehled výzkumných zjištění! Navíc souhrnné výzkumné zprávy jsou určeny veřejnosti, aby bylo možné se v nich zorientovat a příkladně otevřít mediální diskusi.

Obsahem práce se garant přirozeně vůbec nezabývá, společenskou relevanci a dopad na společnost vůbec neřeší. Dělá přesný opak toho, co by dělat měl - tj. posuzovat, jaký dopad mají zjištěné výsledky na společnost a společenské změny. Co je zásadní - garant má právo veta, tj. posudky hodnotitelů jsou irelevantní, přestože jsou v jasném rozporu s jeho hodnocením? Výsledek? Irelevantní.

Jsem si jist, že podobným způsobem postupuje tento garant i v jiných situacích, u jiných výstupů jiných kolegů - a je důkazem toho, že Metodika 17+ nepřináší v hodnocení vědy žádný zásadní posun. 

Zobrazení: 333
Hodnocení článku:
Hodnocení: 0 z 5. Celkem 0 hlasů