Několik poznámek k realizaci výzkumu Český učitel ve světě médií - oblast posuzování dezinformací

Minulý týden jsme vyslali ven výsledky nového výzkumu Český učitel ve světě masmédií (Univerzita Palackého v Olomouci a O2 Czech Republic), který si poměrně rychle získal pozornost médií a také učitelské komunity. Česká televize mě pozvala do Interview 24, abychom si společně se Zuzanou Tvarůžkovou povídali o médiích, dezinformacích, ale také např. o kyberšikaně a rizikovém chování na síti. Bohužel, jak už to tak ve světě médií bývá, v celoplošných masmédiích vyšlo také několik textů, které obsahovaly hrubě zkreslené informace a často byly uvedeny clickbaitovými titulky, které vzbuzovaly vášnivé diskuse, přestože nebyly pravdivé. Proto tento blog věnuji právě nápravě řady zkreslení, která se v mediálním prostoru velmi rychle objevila...

Mediální gramotnost neměříme

První, co je třeba říci, náš výzkum neměří mediální gramotnost učitelů. Měření mediální gramotnost je extrémně složitý proces - mediální gramotnost zahrnuje mnoho složek, které pomocí kvantitativního dotazníku nelze změřit. Tedy z našeho výzkumu nelze nijak zjistit, jaká je mediální gramotnost českých učitelů… ostatně neznám nikoho, kdo by toto dokázal. 

Co naopak měříme?

Výzkum má 4 základní části:

1. Mediální výchova ve škole - tj. zda ji učitelé považují výchovu za důležitou, jaká témata by v ní neměla chybět, jak se učí na jejich škole, ve kterých předmětech, v jakých ročnících apod.
2. Učitel ve světě médií - tj. jaká tištěná a elektronická média učitelé čtou, jaká média považují za důvěryhodná, jaká by doporučili svým žákům, co vlastně využívají ve výuce (jaká média, pomůcky, zda využívá třeba influencerů).
3. Učitel ve světě informací - tj. zda dokáží rozpoznat pravdivý a nepravdivý obsah na internetu (analyzují celkem 34 výroků), zda dokáží rozpoznat veřejnoprávní média od ostatních, zda dokáží odhalit oficiální profil od profilu falešného (tzv. experiment s Kalouskem) apod.
4. Další informace - např. šíření spamu apod. 

Východiska a baterie otázek

Jak už jsem psal výše, třetí část výzkumu byla zaměřena na ověřování informací, které se šíří online prostorem. Tato část byla volně inspirována obdobným výzkumem realizovaným u slovenských učitelů téměř přesně před rokem (zde, zde, zde, zde, zde a zde), přičemž zjištění slovenského výzkumu byla velmi alarmující -  v oblasti dezinformací spojených s COVID-19 např. 31 procent slovenských učitelů věří, že očkování je příprava na čipování lidí (u nás max. 5 %). K dispozici jsme měli také výsledky sondy mezi mladými českými učiteli od Člověka v tísni a agentury Focus, který obsahoval otázky zaměřené na pandemii COVID-19, včetně posuzování (ne)pravdivých výroků. 

Pro potřeby našeho výzkumu jsme sestavili baterií různých druhů výroků seřazených do 3 tematických oblastí, které dostali učitelé za úkol posoudit (=posoudit jejich pravdivost) - informace a dezinformace o EU, o pandemii COVID-19 + informace a dezinformace ze světa (historie, slavné mýty apod.). 

Při tvorbě baterie výroků, kterou by měli učitelé posoudit, probíhala rozsáhlá diskuse - na jedné straně jsme potřebovali mít v baterii zakomponovány výroky nepravdivé, které však byly ověřeny a prozkoumány, na druhé straně jsme potřebovali pracovat s pravdivými výroky, které zapadají do našeho tematického konceptu. Zařadili jsme také mnoho výroků, nad kterými je třeba se skutečně zamyslet (není jednoduché je zodpovědět). Ne každý výrok jsme zařadili do finálního skóre (viz metodologie). Co je důležité - učitelé mohli kdykoli odpovědět, že odpověď neznají, neví, že daný výrok - např. z důvodu neznalosti problematiky nejsou schopni posoudit. 

Základním východiskem našeho výzkumu totiž je, že je přirozené, že nikdo není vševědoucí a nedokáže ověřit vše. Na to ostatně neustále upozorňujeme - je důležité říct, že danou věc aktuálně nedokážeme posoudit (nemáme relevantní informace), než automaticky zvolit, že jde o pravdu či lež. 

Experiment s Kalouskem

Do našeho výzkumu jsme také zařadili (Dominik zařadil :)) jednoduchý úkol, ve kterém měli učitelé rozpoznat, který ze dvou výroků a profilů patří skutečně známé osobnosti - v našem případě Miroslavu Kalouskovi. Ten byl zvolen naprosto náhodně, nešlo totiž vůbec o to, aby pedagogové politika znali a dokázali odhadnout styl jeho psaní (tweetování) - cílem bylo, aby si učitelé všimli, že jeden z profilů je označen jako ověřený - symbolem tzv. verified checkmark (verifikační “fajfka”). Ověřovací symboly se totiž používají napříč sociálními sítěmi a sociálními médii, takže lze na první pohled zjistit, který profil patří známé osobnosti a který ne. 

Bohužel některá média napsala pouze to, že úkolem bylo, aby učitelé poznali, který profil patří Kalouskovi a který ne, což opět vyvolalo nadměrné a zbytečné vášně. Takže vážení, za všechno nemůže Kalousek. :-) 

Celkové výsledky

Detailní výsledky pro jednotlivé oblasti naleznete v přehledovém textu na E-Bezpečí. Pro potřebu tohoto blogu jen stručně:

Na základě výsledků ověřování pravdivosti 34/38 výroků (rozdělených do 3 tematických skupin, přičemž do hodnocení nezapočítáváme výroky, u kterých více než 45 % pedagogů nebylo schopno výrok z různých důvodů posoudit), které obsahovaly nepravdivé informace (hoaxy, konspirace, dezinformace, ale také pravdivé informace), lze říci, že v průměru: 

61,14 % českých pedagogů je schopno správně posuzovat pravdivost výroků (v oblasti dezinformací spojených s EU dokonce 66,78 % pedagogů).  

15,59 % českých pedagogů uznává, že není schopno dané výroky v daný moment relevantně posoudit (s ohledem na neznalost fakt, neznalost problematiky apod). Toto je poměrně pozitivní zjištění – pedagogové si uvědomují své limity s ohledem na znalosti a jsou schopni na sobě pracovat. 

10,41 % českých pedagogů posuzuje pravdivost předložených výroků chybně, věří nepravdivému obsahu (který je v rozporu s vědeckým poznáním a fakty), dezinformacím, konspiracím, hoaxům a mýtům.

Pouhá desetina učitelů tedy nedokáže rozpoznat zprávu, která není pravdivá a která má povahu dezinformace (či satirického nepravdivého obsahu). Přes 61 % učitelů rozpoznat a ověřit nepravdivý obsah dokáže, dalších 15 % pak připouští, že nejsou schopni danou zprávu posoudit, protože nemají dostatek relevantních informací k tématu. Což znamená, že disponují kritickým myšlením a uvědomují si své limity. Ostatně nikdo (ani autoři tohoto textu) není schopen zcela správně rozpoznat veškerý dezinformační obsah, který k nám putuje internetovými kanály.

• Předchozí
• Následující