Morální panika na internetu: Proč z anomálií děláme normu?

Představte si, že byste večer otevřeli zprávy a dočetli se, že v našich městech existují nonstop herny, pochybné zakouřené a zaplivané putyky a temné smradlavé uličky, po kterých se pohybují nakažené prostitutky, číhají tam vrazi, úchyláci v dlouhých kabátech, agresivní žebráci nebo dealeři pervitinu, kteří dětem aktivně nabízejí drogy všeho druhu (především kratom a alkohol). A že je to naprostá hrůza, protože tam přece mohou chodit (a určitě chodí) i naše děti! No, ale to, že něco existuje, ještě neznamená, že to většina z nás - včetně našich malých školáků - aktivně vyhledává a tráví v tomto prostředí většinu svého volného času!

Číst dál...

Mobilní telefony NEJSOU sociální sítě!

Je potřeba to neustále opakovat a zdůrazňovat, protože tento zásadní rozdíl mnoho expertů na duševní zdraví či politiků vesele ignoruje.

Číst dál...

Zakázané ovoce chutná nejlíp, aneb Proč děti láká zakázaný obsah v online světě

Austrálie zakázala dětem sociální sítě a ostatní země Evropy dále přitvrzují v regulací mobilních telefonů a sociálních sítí pro děti v základní škole. Zákazy vypadají rázně a skvěle se vyhlašují na nejrůznějších tiskových konferencích. Jenže zkušenosti psychologů a preventistů zaměřených na rizikové chování říkají něco trochu jiného: čím víc totiž něco zakážeme, tím lákavější to pro děti (i dospělé) často je. No a strašení funguje ještě daleko hůř. Co tedy reálně můžeme dělat pro ochranu dětí v online světě?

Číst dál...

Regulovat, ne zakazovat: Proč plošný zákaz sociálních sítí do 15 let není řešením

Aktuální a velmi emotivní vlna diskusí o zavedení striktního zákazu sociálních sítí pro děti mladší patnácti let, kterou v českém veřejném prostoru v únoru 2026 znovuotevřel Andrej Babiš, představuje v mnoha ohledech „déjà vu“. Ačkoliv se může zdát, že jde o zcela nový politický impuls, tato problematika u nás rezonovala již opakovaně, zejména v souvislosti s implementací evropského nařízení GDPR. Právě tehdy se vedly ostré debaty o tom, zda má být věková hranice pro „digitální plnoletost“ stanovena na 13, 15 či 16 let. Česká republika se nakonec v roce 2019 přiklonila k hranici 15 let v rámci § 7 zákona č. 110/2019 Sb., čímž de jure přístup mladších dětí bez souhlasu rodičů omezila. Současný politický apel tedy v podstatě jen obnažuje fakt, že tehdejší legislativní úprava zůstala bez funkčních kontrolních mechanismů pouze formálním textem.

Číst dál...

VR headsety: Pár tipů na aplikace, které vám zaručeně zlepší fyzičku (díl 1)

V dnešním textu se vrhnu na téma, které souvisí s negativním dopadem digitálních technologií na mladé (ale i starší) uživatele – a to především na jejich fyzické zdraví. A ukážu vám pár příkladů aplikací či VR her, které lze s úspěchem využít právě ke zvyšování fyzické kondice, ke zlepšování tzv. kardia a obecně ke cvičení.Tak pojďme na to!

Číst dál...

Svoboda slova v křeči: Mezi státní cenzurou, byznysem s lží a mlčením elit

Svoboda slova dnes není ohrožena jen v autoritářských režimech. V roce 2025 se ocitá v kleštích souběžných tlaků: státní moci, která stále častěji sahá k politickému kádrování a omezení nepohodlných hlasů, technologických platforem, jejichž byznysový model systematicky těží z hněvu a polarizace, a vyprázdněného veřejného prostoru, z něhož se postupně vytratily skutečné elity schopné kultivovat veřejnou debatu.

Číst dál...

Další články...