S generativní umělou inteligencí ve škole opatrně, moc prosím (3 příklady použití GenAI)

Generativní AI (GenAI) určitě může být užitečná, ale stejně jako u ostatních digitálních technologií je velmi důležité říci, k čemu ji budeme používat tak, ať to má smysl a pozitivní vliv. Obavy z toho, že AI bude mít negativní vliv na rozvoj kognitivních funkcí lidského mozku, jsou na místě, nicméně relevantní data přirozeně neexistují - AI modely jsou tu příliš krátkou dobu, než aby byl jejich vliv nějak silně měřitelný. Každopádně už teď je třeba přemýšlet o tom, k jakým činnostem AI využijeme a k jakým se nehodí. Pojďme si problém ilustrovat na konkrétních příkladech.

Představme si např. funkci generování prezentací pomocí klíčových slov na základě textového zadání. A pojďme si ukázat,  jaký je rozdíl mezi tím, když prezentaci generuje AI a když ji tvoří člověk…

Školní zadání: Referát na téma Karel Čapek. Prezentace PPT, vystoupení na 10 minut před tabulí.

S využitím GenAI: Ve většině nástrojů (Copilot, Gamma apod.) stačí jen uvést klíčová slova “život Karla Čapka”. AI vygeneruje prezentaci, žák si ji upraví, doplní obrázky, naučí se ji odvyprávět (nebo z ní čte). V lepším případě si ověří, zda jsou informace správné. Časová úspora obrovská, nutnost zapojení mozku minimální. Prompt nemusí nijak specificky tvořit, to za něj dělá samotný nástroj.

Bez GenAI: Žák si nejprve musí zjistit informace o daném tématu (klidně s pomocí AI, ale musí tento krok udělat) a přečíst si je. Poté informace začne, třídit, vybírat ty, které chce mít v prezentaci, zjednodušovat je a tvořit systém prezentace. Dohledat obrázky, rozvrhnout obrazovku, zvolit font, písmo, velikost apod.  V průběhu práce s informacemi se učí rozlišovat relevantní a nerelevantní zdroje, už v průběhu tvorby prezentace si informace zapamatovává a postupuje přes porozumění, analýzu, syntézu apod. Mozek zapojuje po celou dobu. Časová náročnost je samozřejmě daleko větší.

Přestože tedy dítě s pomocí AI uspoří čas, který může věnovat jiným činnostem, v praxi je pro něj pravděpodobně přínosnější, když AI využije pouze v dílčích částech úkolu (např. vyhledávání informací či přestylizování myšlenek), než aby ji využilo přímo podobě automatického generování prezentace. Pojďme si ukázat další příklad.

Školní zadání: Rodina Novákových plánuje cestu autem na dovolenou. Cesta tam je dlouhá 360 km. Auto má spotřebu 6 litrů na 100 km a cena benzínu je 40 Kč za litr. Kolik korun utratí za benzín na cestu tam a zpět? Pokud plánují na dovolené ještě najet dalších 200 km, kolik je to bude stát celkem?

S využitím GenAI: Dítě zadá celé zadání do generativního nástroje, například ChatGPT, a během okamžiku obdrží kompletní výsledek. AI vypočítá, že cesta tam a zpět má délku 720 km, na kterou auto spotřebuje 43,2 litru benzínu, což při ceně 40 Kč za litr vyjde na 1728 Kč. Pak připočítá náklady za dalších 200 km (12 litrů benzínu za 480 Kč), čímž dojde k celkovým nákladům 2208 Kč. Dítě jednoduše převezme hotový výsledek a případně si zkontroluje postup. Tento proces je rychlý a efektivní, ale dítě se nijak aktivně nezapojuje do řešení. Mozek zůstává v podstatě pasivní, protože AI přebírá kompletní analytickou i výpočetní část úlohy. Ztrácí se příležitost k tréninku základních matematických dovedností, jako je práce s poměry, násobení nebo sčítání, a také schopnost logického rozkladu problému.

Bez GenAI: Dítě si přečte zadání a postupuje krok za krokem. Nejprve spočítá vzdálenost tam a zpět (360 km × 2 = 720 km). Poté si vypočítá spotřebu na tuto vzdálenost (720 km ÷ 100 km × 6 l = 43,2 l) a cenu za benzín (43,2 l × 40 Kč = 1728 Kč). Následně přidá spotřebu na dalších 200 km (200 km ÷ 100 km × 6 l = 12 l) a její cenu (12 l × 40 Kč = 480 Kč). Posledním krokem je sečtení výsledků (1728 Kč + 480 Kč = 2208 Kč). Tento proces vyžaduje, aby dítě aktivně zapojilo své schopnosti čtení s porozuměním, logického myšlení a základní aritmetiky. Rozklad problému na dílčí kroky pomáhá rozvíjet analytické schopnosti, koncentraci a trpělivost. Dítě si navíc lépe zapamatuje principy výpočtu a bude schopno podobné úlohy řešit i v budoucnu. Tento postup také propojuje teoretickou matematiku s praktickými situacemi, což přispívá k finanční gramotnosti a pochopení reálného světa. Mozek je aktivní.

Vidíte, že rozdíl v aktivaci mozku u běžných typů školních zadání je skutečně velmi rozdílný. Mimochodem zdůrazňuji, že čtení s porozuměním je naprosto klíčová dovednost, kterou by dítě mělo trénovat při každé možné příležitosti, protože ji bude potřebovat neustále.

Většího zapojení mozku dosáhneme v případě, kdy rozdělíme jasně role, které bude AI vykonávat - např. bude sloužit jako nástroj pro inspiraci nebo nějakou dílčí analýzu, dítě pak bude např. aktivně přemýšlet, rozhodovat, tvořit, volit vhodné postupy apod. Pojďme si zkusit vymyslet příklad takového zadání.

Školní zadání: Naplánujte rodinný výlet na jeden den do města vzdáleného 100 km. Zahrňte výpočet nákladů na cestu, návrh denního programu, rozpočet na oběd a další výdaje. Zohledněte časový plán, vzdálenosti mezi aktivitami a předpokládané trvání jednotlivých částí dne.

Zapojení GenAI (jako podpora):  Dítě využije AI jako pomocníka pro vyhledávání a inspiraci. Nejprve zadá dotaz na vzdálenost a trasu mezi výchozím místem a cílem, například: „Jak dlouho trvá cesta autem z Prahy do Plzně?“ Poté se obrátí na AI s otázkami o atrakcích, které stojí za návštěvu: „Co zajímavého navštívit v Plzni?“ Pro výpočet nákladů může použít dotaz typu: „Jaká je spotřeba benzínu pro auto s 6 l/100 km na 200 km cesty?“ AI také nabídne návrhy, jak sestavit časový plán výletu, což dítěti poskytne inspiraci a základní strukturu, na které může dále pracovat. Na základě těchto informací dítě kriticky hodnotí získaná data, upravuje je podle vlastních potřeb a kreativně začleňuje do celkového plánu. Tento proces zahrnuje aktivní zapojení mozku, protože dítě musí kombinovat získané informace, rozhodovat se a tvořit.

Pojďme se nyní podívat na to, jak AI reálně podpořila zapojení mozku:

1. Kritické myšlení: Dítě hodnotí informace, které AI nabízí, a rozhoduje, co je relevantní a co ne.
2. Analýza a syntéza: Z dostupných dat skládá celkový plán, který propojuje různé aspekty, jako jsou časy, vzdálenosti a náklady.
3. Kreativita: Návrh programu dne, volba aktivit a přizpůsobení plánu vyžadují kreativní myšlení.
4. Praktické dovednosti: Výpočty nákladů, práce s mapou a časem podporují finanční a prostorovou gramotnost.
5. Sebekontrola: Dítě ověřuje, zda všechny části plánu dávají smysl a zda jsou realistické.

To samé samozřejmě dítě dokáže i bez AI, bude to však časově náročnější, ale samozřejmě to bude mít také hodnotu a mozek bude aktivní. Samozřejmě dítě přijde o návrhy samotné AI, které mohou inspirovat i obohatit. 

Co je důležité: V takto vytvořeném zadání slouží AI jako nástroj, který dítěti umožní soustředit se na klíčové části problému: analýzu, rozhodování a tvorbu. Tím pádem AI podporuje zapojení mozku a rozvoj dovedností, místo aby jej nahradila. A to je naprosto klíčová myšlenka, o které píši docela pravidelně - AI využívat pro podporu, nikoli jako náhradu. 

Samozřejmě je tu řada dalších problémů, ale o těch až někdy příště.

Pokud se vám moje texty líbí, tak mě můžete podpořit přes BuyMeACoffee. 

• Následující