Cenzurování výsledků Google vyhledávání? Nebezpečný precedent

V posledních týdnech zaplavily přední strany významných světových deníků informace o překvapivém rozhodnutí Soudního dvora EU, které umožnilo uživatelům internetu jednoduše cenzurovat výsledky vyhledávání v rámci nejrozšířenějšího světového vyhledávače Google. Vytvořil se tak nebezpečný precedent, který posunul do této chvíle poměrné svobodný systém vyhledávání informací daleko blíže čínskému modelu cenzurovaného internetu.

Ačkoli zní základní myšlenka rozhodnutí ve své podstatě poměrně rozumně – z výsledků vyhledávání budou na žádost konkrétních uživatelů odstraněny irrelevantní záznamy (zejména informace zastaralé či údaje osobní povahy) – v praxi je toto filtrování velmi nebezpečné. Umožňuje totiž samotným uživatelům rozhodovat o tom, co je nebo není relevantní. Zkusme si možné zneužití demonstrovat na několika případech.

Představme si situaci, že budeme pro své dítě hledat vhodného dětského lékaře. Zeptáme se známých, přátel… a samozřejmě využijeme také internetového vyhledávače. Mezi výsledky vyhledávání ovšem nalezneme pouze lékaře s pozitivním hodnocením. Jsou tedy všichni pediatři úžasní a perfektní? Skutečně mají všichni skvělý vztah ke svým klientům? Ne, protože lékař s negativními recenzemi jednoduše požádá o vymázání „osobních informací“ o jeho osobě z výsledků vyhledávání. Samozřejmě při podrobnějším hledání můžeme narazit na specializované stránky, které budou obsahovat i negativní recenze – vyhledávač nám ovšem naservíruje informaci zcenzurovanou.

Představme si rovněž situaci, kdy jako zodpovědný volič hledáme informace spojené s představiteli veřejné správy, politiky, poslanci. Samozřejmě chceme vědět něco o jejich minulosti, o tom, zdali se nedopustili něčeho nezákonného, zda nebyli např. za překročení zákona odsouzeni atd. A z výsledků vyhledávání nám tyto informace nevypadnou, protože – dle precedentního rozsudku – informace o jejich minulosti jsou irreleventní.

Samozřejmě o vymazání informací z výsledků vyhledávání může po svém propuštění požádat i jakýkoli delikvent, recidivista, vrah, sexuální abuzér, kdokoli byl odsouzen za spáchání trestného činu. Odsouzení po svém propuštění často argumentují, že „již odčinili svůj dluh společnosti a mají právo být zapomenuti“. Opravdu je to tak? Opravdu mají právo být vymazání z historie? Co na to rodiny obětí, když zjistí, že jsou vrahové ve vyhledávání doslova očištěni?

Cenzura realizována na základě rozhodnutí jednotlivců je velmi nebezpečná, v podstatně popírá základní princip svobodného a neomezeného přístupu k informacím na internetu a umožňuje doslova překrucovat realitu. Do této chvíle Google zasahoval do výsledků vyhledávání minimálně, nyní je však nucen zásadním způsobem cenzurovat internet… a Google je pouhým začátkem konce svobody internetového vyhledávání. Další vyhledávače budou následovat.

Jsme jen krok od toho, aby se do cenzury aktivně zapojili představitelé parlamentních stran, případně vláda a ministerstva, protože bude velmi snadné očistit každého od „všech hříchů minulosti“. Přestane existovat Zemanova viróza, Klausova amnestie, Haškova lež, Nečasova, Paroubkouva či Topolánkova nevěra, Babišova minulost… a chvíli poté zmizí veškeré korupční kauzy českých politiků, protože se stanou irelevantními.

Nenechejme si internet cenzurovat! Važme si svobody přístupu k informacím, kterou nám současná podoba vyhledávání informací poskytuje, a aktivně bojujme proti porušování tohoto základního lidského práva. A přemýšlejme o tom, jak moc jsou naše životy na vyhledávání informací na internetu závislé…

• Předchozí
• Následující