Učitel v době koronavirové krize (několik poznámek a apel směrem k učitelům)

Kategorie: Blog Zveřejněno: úterý 24. březen 2020 Napsal Kamil Kopecký Vytisknout E-mail

Současné karanténní opatření zásadním způsobem zasáhlo do běžného provozu českých základních škol - u velké části učitelů významným způsobem proměnilo jejich komunikaci s žáky a také samotný způsob výuky - běžné prezenční vzdělávání nahradilo vzdělávání distanční či přímo e-learningové. 

Přístup učitelů k nově vzniklé situaci byl velmi různý - velká část učitelů omezila svou komunikaci s žáky a rodiči na prosté zadávání úkolů z učebnice, které pak musí žák s rodičem (či prarodičem) v improvizovaných podmínkách domácího vzdělávání splnit a odevzdat. Zde však nově ustavený systém vzdělávání velmi rychle narazil na své limity - pracující rodič nemůže v domácích podmínkách nahradit úlohu učitele a je pro něj velmi obtížné zároveň několik hodin denně pracovat a zároveň se s žáky učit. A bohužel, velké množství dětí bohužel není schopno pracovat na svém vzdělávání samostatně, bez dozoru.

Další část učitelů začala aktivně zkoušet využívat pro podporu vzdělávání žáků jednorázová, či komplexnější e-learningová řešení - ať už jde o jednorázové komunikační aplikace (WhatsApp, Skype, Messenger), videokonferenční řešení (Google Meet Hangout apod.), testovací systémy (Quizzlet, Kahoot, Google Forms) či komplexnější e-learningová řešení (Google Classroom, MS Teams apod.). Část učitelů také začala tvořit a sdílet vzdělávací videa (YouTube), kterými nahradili své přednášky - či jednoduše výkladové části hodiny. Učitelská komunita velmi rychle začala sdílet příklady dobré praxe, nabízet předpřipravené tutoriály ke klíčovým službám, nabízet podporu v procesu zavádění e-learningu do školního prostředí, některé firmy (Mironet) také začaly rodičům ze sociálně slabšího prostředí nabízet technické vybavení, které mohou pro podporu vzdělávání svých dětí aktivně využívat. 

Současně s technickou podporu samotného procesu vzdělávání vznikla řada jednoduchých zásad a rad, které mohou vzdělávání žáků “na dálku” v době koronavirové usnadnit a zefektivnit. Vybíráme ty nejdůležitější:

1. Určeme si jasné cíle (co chceme žáky naučit)

Prvním bodem je zamyslet se nad tím, co vlastně chceme žáky naučit a jakým způsobem. Cílem nesmí být “prostudování stran 100-150 z učebnice”, cíle musí být konkrétní, jasné a srozumitelné. Uberme tedy prosím na rozsahu a soustřeďme se na konkrétní cíle - žák umí dělit dvojcifernými čísly, dokáže poznat prvočíslo, dokáže vysvětlit, co je to hustota, dokáže vytvořit v angličtině otázku, dokáže vysvětlit, co je fotosyntéza apod.

2. Nezahlcujme žáky (a jejich rodiče) nadbytkem učiva

Každý učitel chce naučit žáky co nejvíce, často však nedokáže odhadnout, jak velké množství učiva je žák (a jeho rodič) v rámci omezeného času schopen zvládnout. Uvědomme si, kolik času věnujeme např. výkladu a procvičování v rámci běžné výuky, při které se žákům jako učitelé věnujeme 5-7 hodin denně. Nesnažme se přehltit žáky nadbytečným množstvím učiva a nespoléhejme na to, že žáci dokáží z přemíry informací oddělit to, co je důležité a stěžejní. Stejně tak pochopme, že rodič nemůže úlohu učitele bezezbytku nahradit, nedokáže (přestože by chtěl) dítěti každý den při běžném pracovním nasazení věnovat - bez jakékoli pedagogické průpravy - tolik času jako škola. A pamatujme na základní didaktické zásady - méně je někdy více (zásada přiměřenosti).

3. Nepředkládejme žákům všechny informace - nechme je aktivně hledat a objevovat

K nejdůležitějším didaktickým zásadám patří zásada uvědomělosti a aktivity, jinými slovy - žák si uvědomí, proč se učí, jaký má učení smysl a jak si aktivně vyhledávat informace i bez přítomnosti učitele a školy. Proto žákům nedávejme automaticky veškeré informace předpřipraveny, ale nechme je aktivně informace hledat (s využitím doporučených zdrojů), nechme je objevovat, nechme je budovat jejich vlastní odpovědnost za vzdělávání. Nezapomeňme tedy na úkoly, ve kterých žák s využitím online služeb aktivně informace vyhledává a aplikuje své vlastní poznatky (např. naplánuj dovolenou - doprava, ubytování, cena, důležitá slovíčka, zajímavé výlety apod.). Promýšlejme, jaké aktivity budeme žákům zadávat!

4. Udržujme s žáky (a rodiči) aktivní kontakt

Na karanténních opatřeních je jedním z největších problémů izolace - oddělení učitele, žáka a rodiče. Učitelé tak často netuší, zda jejich žáci aktivně zadanou práci plní, neví, s jakými problémy se potýkají, zda nejsou přehlceni, zda si se zadanými úkoly vědí rady a zda svého učitele nezačali v izolaci tiše či hlasitě nenávidět. Proto je důležité s žáky udržovat kontakt, ať již prostřednictvím emailu, společných diskusních skupin (WhatsApp apod.) nebo prostřednictvím pravidelných videopřenosů (např. konzultací 1x týdně). 

5. Spolupracujme s kolegy

Přestože nás karanténní omezení dočasně oddělila, nezapomeňte na to, že máme své kolegy, se kterými můžete spolupracovat a vzájemně se podporovat. Udržujte proto kontakt, pište si, volejte, společně plánujte, tvořte, nezůstaňte v sociální izolaci.

6. V rámci e-learningu zvolme takový nástroj/službu, který má v rámci naší výuky smysl

Ačkoli v současnosti existují desítky (až stovky) nejrůznějších e-learningových řešení, každý učitel musí zvážit, zda skutečně danou službu či produkt aktivně využije. Je třeba uvědomit si, že ne každý žák (či rodič) mají k dané technologií přístup a jsou schopni s ní aktivně pracovat. Stejně tak je třeba počítat s přirozeným strachem “z neznámého” a neochotou učit se novým, neověřeným službám a technologiím. Nechtějme po každém učiteli, aby ze dne na den změnil způsob své výuky, spíše ho přesvědčme o tom, jaké benefity má e-learningové vzdělávání pro ně samotné… a samozřejmě také pro jejich žáky. Ideální cestou je motivovat učitele k tomu, aby vytvořili něco vlastního - třeba vlastní cvičení či kurz. Uvidíte, že pokud se jim podaří něco zajímavého vytvořit, budou ochotni v tomto způsobu vzdělávání pokračovat.

E-learningové vzdělávání má celou řadu výhod, mezi které patří nezávislost na prostoru a času (studovat lze kdykoli, z jakéhokoli místa připojeného k internetu), možnost rychlé tvorby a sdílení vzdělávacího obsahu mezi velké množství studujících, podpora vzájemné komunikace učitelů (tutorů) a studujících v rámci asynchronních či synchronních forem komunikace (diskuse vs. videochat), možnost testování (a autotestování) a klasifikace studujících, možnost sdílení pracovních ploch (sdílené tabule, sdílené nástěnky), možnost využívat ohromné množství online zdrojů, možnost vést celou třídu (současně, ale individuálně) apod. Velké množství e-learningových řešení je navíc zcela zdarma, případně je součástí multilicencí jiných produktů (přehledně např. na O2 Chytrá škola či MŠMT).

7. Nezvyšujme zbytečně stres žáků 

V současnosti zažívá každý z nás velké množství stresu, který je každým dnem přiživován informacemi z médií o narůstajícím množství infikovaných (a nově zemřelých) osob. Děti vnímají tyto informace stejně - ne-li více intenzivně než jejich rodiče. Proto je dobré zbytečně nezvyšovat jejich stres nadbytečnými nároky (na žáky, ale i jejich rodiče) a uvědomit si, že děti se neučí v komfortním prostředí, ale v prostředí izolace, odděleni od kamarádů, od běžných venkovních aktivit.

Přestože současná karanténní situace podněcuje používání a nasazení nejrůznějších e-learningových řešení, neznamená to automaticky, že by všichni učitelé začali sami od sebe e-learningová řešení využívat. Rozhodnutí je na každém konkrétním jednotlivci. Proto využívejme taková řešení a takové služby, které vnímáme jako užitečné a smysluplné. Možností je skutečně celá řada. Nebojme se využít karanténní opatření k objevování nových služeb, které nám mohou umožnit zvýšit efektivitu vzdělávání - a zároveň motivovat žáky k vlastnímu sebevzdělávání. Uvědomme si, že nám všem jde o stejný cíl - naučit žáky novým poznatkům, nedemotivovat je, naopak je povzbudit pro vlastní sebevzdělávání a objevování světa kolem nich samotných.

Bonus: Infografika ke stažení

Zobrazení: 967
Hodnocení článku:
Hodnocení: 0 z 5. Celkem 0 hlasů