Proč mají větné rozbory ve školách smysl a jak dokáží děti přivést k cizím jazykům, ale třeba také programování

Prohlubování znalostí o zákonitostech spojených se stavbou české věty jsou branou k pochopení nejenom stavby vět v cizích jazycích, ale také k pochopení třeba základů programování (kód je složen z logicky uspořádaných vět (výroků)) a jakýchkoliv dalších logických činností, ve kterých pracujeme s přirozeným či umělým jazykem. A samozřejmě cestou k rozvoji vlastní slovní zásoby a komunikačních kompetencí.

Větné rozbory nejsou pouhými formalismy či látkou, kterou je třeba se naučit zpaměti, u větných rozborů nutně potřebujeme využívat logiku, kreativitu, argumentaci, slovy Bloomovy taxonomie potřebujeme umět porozumět, aplikovat a analyzovat. Ostatně, větné rozbory (ale také tvorba samotných vět v závislosti např. na připravených schématech) obvykle žáky baví. Co je důležité, syntax nezahrnuje pouze rozbory vět, ale také jejich tvorbu, konstrukci.

K čemu tedy větné rozbory vlastně máme?
1) Větné rozbory odhalují principy fungování jazyka
Větné rozbory nás učí chápat základní principy fungování jazyka, větné členy jsou vlastně součástky, díly velkého stroje, které při správném uspořádání fungují. Je to podobné, jako když musí automechanik rozumět tomu, jak fungují jednotlivé součástky auta, lékař musel rozumět funkci jednotlivých orgánů, které dohromady tvoří fungující organismus. U větných rozborů je situace podobná - každý větný člen má svou vlastní funkci a při správném použití nám umožňuje efektivně a srozumitelně komunikovat. Při špatném zapojení větných členů do věty nám věta nefunguje, je nesrozumitelná, nejasná. 

2) Větné rozbory nám otevírají brány do světa cizích jazyků

Větné rozbory nám otevírají brány do světa cizích jazyků, třeba takové angličtiny. V angličtině je při stavbě věty nutné dodržovat správný slovosled - a je v zásadě jedno, zda píšeme či zda hovoříme. Tento slovosled se často vyjadřuje zkratkou SVOMPT - S (subject/podmět), V (verb/přísudek), O (object/předmět), M (manner/způsob), P (place/místo), T (time/čas). Pokud si u větných rozborů v češtině osvojíme, jak jednotlivé větné členy fungují, dokážeme stejné věty vytvářet i v angličtině a dalších jazycích. Naučili jsme se totiž chápat principy! Pozor, tím vůbec nevylučuji výuky angličtiny poslechem, fixací frází či přímou komunikací!

3) Větné rozbory nám umožňují snadno ovládnout základy programování

V diskusích ve veřejném prostoru pravidelně demonstruji, jak znalost větných rozborů a syntaxe snadno využít při programování. Programování má totiž také svou vlastní syntax, která je principiálně velmi podobná syntaxi běžného přirozeného jazyka. Pokud tedy student pochopí např. typy vedlejších vět, snadno dokáže v programování tvořit podmínky, smyčky, strukturovaný kód apod.

Např. 

Když se nebudeš učit, pak nebudeš mít znalosti. (podmínková věta)
A ten samý zápis podmínkové věty pomocí programovacího jazyka:
if ($uceni==0) than {$znalost==0};
Pokud tedy budeme umět vytvořit podmínkovou větu, dokážeme snadno zapisovat danou větu i pomocí kódu. 

4) Větné rozbory podporují rozvoj logického a analytického myšlení

Jak již bylo řečeno, větné rozbory vyžadují aktivní zapojení logického a analyticko-syntetického myšlení, studenti musí umět danou větu posoudit, aplikovat algoritmy určování větných členů či typů vět/větných poměrů a také umět daný problém kriticky posoudit (např. při určování předmětu v 7. pádě vs. příslovečných určení).

5) Větné rozbory skvěle využijeme ve výrokové logice

Jistě si vzpomenete na výrokovou logiku, která se učí v matematice (či logice). Co jiného jsou výrokové formule (konjunkce, disjunkce, implikace a ekvivalence) než věty/souvětí ve správných poměrech? I zde posuzujeme pravdivosti, zda například platí jedna či obě části souvětí…

Příklady:

V Olomouci prší a v Ostravě je krásně. (konjunkce, slučovací poměr)
V Olomouci prší (,) nebo svítí slunce. (disjunkce, v matematické logice zahrnuje jak vylučovací, tak i slučovací poměr)

U disjunkce dokonce v české syntaxi odlišujeme, zda se části věty vzájemně vylučují (vylučovací poměr), či zda mohou platit současně (slučovací poměr)... a formálně tuto situaci označujeme čárkou. 

6) Větné rozbory podporují rozvoj slovní zásoby a posilují komunikační kompetence žáků

Při analýze vět pracujeme s různými druhy větných schémat (lineárními a hierarchickými modely vět). Z větných schémat pak můžeme s žáky generovat nekonečné množství konkrétních vět! Jinými slovy, ve výuce můžeme žáky snadno motivovat k tvorbě vlastních vět, souvětí, k rozvíjení slovní zásoby, k jazykové kreativitě apod.

Ukázka schémat vět jednoduchých:

Po - Ps- Pt4
Po - Ps - Pt4 - Pt3
Po - Ps - Pks - Pt4 - Pt3
Pks - Po - Ps - Pks - Pt4 - Pt3
Pks - Puč - Po - Ps -Pks - Pt4 - Pt3

Řešení:
Petr ukradl kolo.
Petr ukradl kolo Kamilovi.
Petr ukradl rezavé kolo Kamilovi.
Beznohý Petr ukradl rezavé kolo Kamilovi.
Beznohý Petr včera ukradl rezavé kolo Kamilovi

A kreativitu můžeme podpořit třeba tím, že musí všechny větné členy začínat na stejné písmeno, mít stejný počet slabik apod. Záleží jen na nás, jak výuku ozvláštníme. 

Větné rozbory mají svůj smysl a znalosti/dovednosti, které při analýze a syntéze větných celků získáme, uplatníme v řadě dalších oborů. Větné rozbory nejsou formalismy, které je nutné memorovat, jsou postaveny na logických zákonitostech. Velmi však záleží na učiteli a na tom, jak své studenty provede tajuplným a zajímavým světem české syntaxe.

• Předchozí
• Následující