Využití umělé inteligence ve vysokoškolském vzdělávání (podpora studentů)

Umělá inteligence v posledním roce začíná aktivně zasahovat do vzdělávání na mnoha úrovních, výjimkou není ani vysokoškolské vzdělávání. V dnešním textu se proto zaměřím na možnosti, které umělá inteligence přináší především vysokoškolským studentům (na podporu pedagogů se zaměřím v dalším článku na tomto blogu).

Umělá inteligence jako zdroj inspirace

Začnu oblastí, na kterou se velmi často zapomíná, a to je inspirace. Generativní umělá inteligence dokáže vysokoškolské studenty (i pedagogy) inspirovat, dokáže jim nabídnout nová témata k bádání, poskytnout jim různé úhly pohledu na nejrůznější problémy, dokáže nabízet zajímavá řešení a nové možnosti, které vás nenapadly. A to velmi přirozenou formou komunikace postavenou třeba na bázi dialogu. Navíc řada nástrojů umělé inteligence pracuje s aktuálními daty, má tedy přístup k nejnovějším poznatkům vědy a výzkumu, se kterými může studenty seznamovat.

A. Personalizované učení

Jednou ze základních výhod nových modelů generativní umělé inteligence je věrohodná komunikace, při které tato technologie velmi dobře simuluje komunikaci s jiným živým člověkem – jazyk současných modelů je na velmi dobré úrovni. Proto lze tyto nástroje snadno proměnit v personalizované virtuální učitele, kteří jsou schopni vysvětlovat, procvičovat, opravovat, posuzovat předložené informace, motivovat apod. Výhodou je, že tento „virtuální učitel“ je studentovi k dispozici neustále, 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Již nyní je umělá inteligence vynikajícím doplňkem tzv. vysokoškolských konzultací a je velmi pravděpodobné, že je dokáže poměrně brzy nahradit. Samozřejmě tato technologie může skvěle doplnit i běžné přednášky či semináře. Pozor, doporučuji pracovat s co nejnovějšími jazykovými modely umělé inteligence, které jsou přesnější a lepší než jejich předchůdci a mají přístup k online zdrojům. Ona totiž umělá inteligence nemusí vždy říkat pravdu a informace může zkreslovat...

B. Asistované čtení odborné literatury

Určitě jste se s tím jako VŠ studenti setkali – vyučující vám zadal za úkol prostudovat tzv. odbornou literaturu a vy jste se při čtení ztratili hned v prvním odstavci, protože jste nerozuměli obsahu, neznali terminologii, nechápali smysl vět. Existuje však celá řada nástrojů umělé inteligence, které vám s tímto dokáží pomoci – ke skvělým nástrojům patří např. SciSpace Copilot, který funguje jako rozšíření pro prohlížeč Chrome. Při čtení textu v prohlížeči pak stačí pouze označit část textu, které nerozumíte, a umělá inteligence vám ji vysvětí. A pokud vám její vysvětlení nestačí, opět se jí můžete „doptávat“ na podrobnosti. Podobně vám může pomoci také Bing Chat integrovaný v Edge nebo třeba ChatGPT rozšíření do prohlížeče. Tyto moderní nástroje značně urychlí a zefektivní vaše studium, takže vyzkoušejte, stojí to za to!

C. Podpora tvorby studentských prací

Je asi jasné, že generativní modely umělé inteligence lze snadno využít pro tvorbu studentských prací všeho druhu – včetně prací kvalifikačních (diplomky, bakalářsky apod.). Lze je využít jak při tvorbě samotného obsahu práce, tak pro její formální zpracování (stylizace, pravopis apod.). Zde se však dostáváme na tenký led autorského práva – kvalifikační práce je výsledkem práce konkrétního studenta, který je pod ni podepsán a ručí tak za její obsah. Pokud je však celá práce vygenerována, tak jde o plagiát a podepisujeme se pod něco, co jsme reálně nenapsali – podvádíme nejenom našeho pedagoga, ale i sami sebe. Je tedy nutné najít zdravou hranici mezi smysluplným využitím a zneužitím. A nezapomenout AI citovat!

Já sám AI využívám při psaní především jako zdroj inspirace, i u tohoto textu jsem se GPT4 zeptal, jak by mohla být AI využita pro vysokoškolské vzdělávání. Nicméně text, který pak vygeneruje, mi není úplně blízký, musím ho obvykle hodně přepisovat a zasahovat do něj, je odosobněný a studený. A nakonec ho stejně napíši podle sebe.

AI se velmi dobře hodí na generování různých návodů, manuálů, informativních textů, statistik, které nemusí odrážet osobnost autora, včetně jeho názorů a postojů. Daleko horší je to ovšem s texty, které mají čtenáře skutečně oslovit a ovlivnit – i zde jde AI využít, ale není to ono…

D. Práce s prameny (rešerše, shrnutí apod.)

První veřejně dostupné modely generativní umělé inteligence GPT3 se na práce s prameny moc nehodily, nebyly dostatečně natrénovány a pokud neznaly přesnou a správnou odpověď, tak si ji vymyslely. Zájemce o zdroje informací ke konkrétnímu tématu pak často dostával nepravdivé názvy studií s odkazy směřujícími na neexistující stránky. Ostatně tento problém jsem popisoval na svém youtube kanálu zde.

Doba však pokročila a to, co platilo před půl rokem, již v současnosti neplatí. Nové modely umělé inteligence již generují podstatně přesnější informace, méně fabulují a halucinují, navíc dokáží pracovat s online zdroji, na které odkazují. Proto je vždy důležité přemýšlet o tom, který nástroj použijeme – např. ChatGPT3 je pro tyto účely zcela nevhodný, zato ChatGPT4 s podporou webového procházení již zvládne úkol lépe. Každopádně existují více specializované nástroje, které si s rešerší zdrojů poradí podstatně lépe, např. Perplexity.

Webové stránky Perplexity.ai fungují jako internetový prohlížeč podporovaný umělou inteligencí, který vám vyhledá požadované informace, shrne je a doplní o konkrétní zdroje s odkazy. Výsledky jsou pak velmi dobré.

E. Zápisy z přednášek, přepis mluveného slova

Stále ještě si v 21. prvním století píšete na papír zápisy z přednášek? A proč nezkusit umělou inteligenci? Nástroje s podporou umělé inteligence dokáží nahrát přednášku, přepsat ji do textové podoby, textový materiál roztřídit, zpřehlednit, shrnout důležité myšlenky a třeba vysvětlit dílčí části. Vy se pak plně můžete soustředit na výklad učitele. Samozřejmě ruční psaní zápisků má vliv na zapamatování a pochopení informací, nemluvě o vizuálním zpracování zápisků (podtrhávání, obrázky) apod. Nicméně využití AI je cesta, jak obsah přednášky v textové podobě zpřístupnit i ostatním, kteří na přednášce nebyli, nebo si jednoduše nestihli vše včas zapsat. Ostatně existuje řada skvělých nástrojů, které vaše poznámky dokáží hodně zpřehlednit, ať už jde třeba o Padlet nebo OrgPad. Určitě je vyzkoušejte.

Mimochodem, pokud máte přístup k cizojazyčným přednáškám ze světových univerzit a nerozumíte jim, protože neovládáte daný jazyk, opět může AI využít - pomoci může např. inteligentní tvorba titulků na YouTube, nebo pokročilé videoeditační nástroje typu ClipChamp, do kterých video nahrajete, nástroj rozpozná daný jazyk a rovnou vytvoří titulky a přeloží vám je. Super, ne?

F. Generování grafiky do školních projektů

Samozřejmě nesmíme zapomenout na generování grafiky do nejrůznějších studentských projektů, nástrojů máme k dispozici skutečně mnoho a ovládají se snadno! Začít můžete třeba Bing Image Creator, potřeby náročnějších pak hravě zvládne Midjourney.

G. Psychická podpora (v omezené míře)

Se studiem na vysoké škole se bohužel často pojí celá řada psychických problémů spojených např. s náročností studia, tlakem na výkon, nedostatkem času apod. To vše se odráží v psychickém stavu mnoha studentů, kteří mají strach, obavy, zažívají stres apod. A pokud nemají po ruce někoho „živého“, kdo by jim podal pomocnou ruku, může jim pomoci i komunikace s natrénovaným inteligentním chatbotem na bázi AI. Mimochodem umělou inteligenci lze natrénovat tak, aby sloužila jako váš kouč, který vás motivuje, povzbuzuje, chválí a oceňuje váš pokrok. A to se hodí, ne?

Příště se podíváme na to, jak se mohou nástroje umělé inteligence hodit pedagogům vysokých škol, povídat si budeme nejenom o výuce, ale také o výzkumu. Hodně zdaru a určitě si některý z výše uvedených nástrojů vyzkoušejte!

Líbil se vám tento text? Tak podpořte autora a kupte mi virtuální kafe! Díky.

P. S. Použité obrázky jsou vynegerovány s podporou Midjourney pod komerční licencí, nepoužívat bez mého výslovného souhlasu, díky.

• Předchozí
• Následující