GPT3 nezvládá českou gramatiku a pravopis - několik příkladů, na kterých si jazykový model měnící svět vyláme zuby
GTP3 je skvělý nástroj, který nabízí širokou paletu využití a která zcela jistě promění (a již proměňuje) svět tak, jak jej známe. Zároveň však má přirozeně své limity, které jsme si ukázali hned na několika příkladech - ať již šlo o generování vymyšlených výsledků vědy a výzkumu s odkazy na fiktivní zdroje či nezvládnuté matematické úlohy. Své rezervy má samozřejmě i v dalších oblastech - a k jedné takové patří také český jazyk - konkrétně česká gramatika a pravopis. A právě na toto téma se zaměřím v dnešním textu.
GPT3 ve vzdělávání - příležitosti a rizika
Ve svém novém videu jsem se zaměřil na konkrétní ukázky využití GPT3 v praxi. Na několika příkladech ukazuji, jak umělá inteligence dokáže pomoci a zlepšit naše vzdělávání, zároveň ale také upozoroňuji na rizika, která jsou s GPT3 spojena.
Umělá inteligence píše za žáky seminárky, učitelé je pak chválí za skvěle zpracované úkoly
V poslední době se umělá inteligence stává čím dál tím více využívanou technologií. To ale neznamená, že by nešlo najít způsoby, jak se dá zneužít. Někteří žáci základních a středních škol se např. snaží využít umělou inteligenci k psaní referátů či jiných prací v češtině a angličtině, aby se vyhnuli problémům s náročnou prací a časovým omezením. Učitelé pak bohužel nedokáží rozpoznat, zda práci napsat žák, nebo zda byla práce vytvořena jiným způsobem. Žáci pak získají výborné známky a pochvalu učitele.
Jak umělá inteligence GPT3 nezvládla jednoduchou matematickou úlohu a proč je důležité důvěřovat, ale také prověřovat
V posledních měsících se velmi intenzivně diskutuje o tom, jaký mohutný rozvoj zaznamenala v posledních letech umělá inteligence a jak velkou část naší mentální práce nahradí a jak široké uplatnění nalezne např. ve vzdělávání - vždyť přece umít bleskově vyřešit složitá zadání, napsat srozumitelný text, formulovat myšlenku, argumentovat apod. Pozor ovšem na jednu věc - to, co nám umělá inteligence předkládá, nemusí být pravda. V dnešním textu si předvedeme, jak snadno lze GPT3 zmást úplně jednoduchou matematickou úlohou pro žáky 5. třídy ZŠ.
Již brzy začne umělá inteligence chrlit seminární a kvalifikační práce (třeba diplomky či bakalářské práce) a odhalit ji bude nemožné, každé dílo totiž bude originální. Problém bude mít i věda samotná.
Před několika týdny jsme upozornili na rizika (ale samozřejmě i příležitosti), která jsou spojena s masovým rozvojem umělé inteligence (neurálních sítí), především pak modelu GPT3 od OpenAI. Za poměrně krátkou dobu byla publikována nová, propracovanější verze, která umožňuje generovat srozumitelné texty ještě lépe, než tomu bylo před půl rokem. Nově byl také spuštěn ChatGPT, který je optimalizován pro využití právě v rámci mezilidské, respektivě “lidsko-strojové” komunikace. Jakým způsobem tyto technologie promění svět? A jaká rizika jsou s aktivním využíváním AI spojena, třeba v akademické a vědecké oblasti? O tom všem v našem dnešním textu.
Může být učitel propuštěn, pokud ve svém volném čase šíří dezinformace?
V dnešním komentáři se budu věnovat tématu, které pravidelně otevíráme na vzdělávacích akcích pro studenty učitelství a pedagogy, tématu, které velmi úzce souvisí s problematikou šíření dezinformací učiteli - a to jak v rámci běžného vyučování, tak i mimo ně. Zaměřím se především na situaci, kdy učitel šíří nepravdivé informace ve svém volném čase. Jak to tedy je? Může být učitel propuštěn, pokud ve svém volném čase šíří dezinformace?
Další články...
Novinky
- Několik slov k zákazu mobilních telefonů ve škole
- Několik slov k zákazu sociálních sítí
- Slovníček jazyka současné mládeže
- Konference v Ružomberku
- S Dominikem Voráč pro pořad Síťovka
- Seminář pro Piráty
- Rozhovor pro Seznam Zprávy o sextingu
- Kulatý stůl na Pražském hradě
- Čeští žáci v online světě
- Pro Český rozhlas Plus o rizicích platformy Roblox












