Jak aktivizovat žáky, aby měli zájem třeba o historii či češtinu? Nechte je tvořit fiktivní tweety!

Hledáte nové způsoby, jak motivovat své žáky a probudit v nich zájem třeba o historii či češtinu? Pak s nimi vyzkoušejte tvořit zajímavé “tweety” známých osobností z historie či současnosti. Tweety jsou populárním formátem sociální sítě Twitter a jejich základem je především omezení délky příspěvků na 280 znaků. Tento limit nutí uživatele využívat jazyk efektivně, srozumitelně, se zachycením toho nejpodstatnějšího. 

Číst dál...

Jak s dětmi z pohledu učitele komunikovat o vážných a kontroverzních tématech - třeba pandemii COVID19? A má vlastně učitel svým žákům říkat své osobní názory?

Na posledním semináři o mediální výchově se nám rozproudila debata na téma, zda by měl učitel žákům říkat své osobní názory na různá zásadní celospolečenská témata, třeba na pandemii COVID19. Diskutující studenti se rozdělili na několik skupin, přičemž někteří zastávali názor, že učitel by neměl žáky ovlivňovat svými osobními názory, další studenti pak zastávali stanovisko, že učitel by naopak měl žáky svými názory na různá celospolečenská témata ovlivňovat a že je to přímo žádoucí. Mnoho studentů se pak nevyjádřilo vůbce. V dnešním textu se zaměřím právě na tento problém.  

Číst dál...

Otevření škol nekvalifikovaným expertům zlepšení kvality českého školství automaticky nezajistí

Rád bych se alespoň krátce vyjádřil k právě schvalované novele zákona o pedagogických pracovnících, která umožňuje vstup do škol lidem bez potřebné kvalifikace. Mísí se ve mně dva pohledy - pohled rodiče, který chce, aby jeho dítě vyučoval kvalitní a dobrý učitel, a pohled pedagoga pedagogické fakulty (který však učíval v terénu i na ZŠ a SŠ), který se na přípravě učitelů aktivně podílí. 

Číst dál...

Politika do škol patří! Přehlížením politických témat ve škole budujeme apatii mladé generace k občanské společnosti.

Když se se svými studenty bavím o tom, kdy s nimi někdo naposledy diskutoval o politických tématech třeba ve škole, v drtivé většině případů je jejich odpověď, že nikdy. Politická témata jsou totiž ve školách tabu, většina učitelů se jim vyhýbá, studenti se s politickými obsahy téměř nesetkávají, autoři učebnic i “moderních didaktik” politický obsah záměrně ignorují a snaží se pracovat s ryze apolitickými texty. V praxi se tak politický obsah (politická reklama, politická propaganda, politické programy, politické dezinformace apod.) stává naprosto tabuizovaným. 

Číst dál...

Proč mají větné rozbory ve školách smysl a jak dokáží děti přivést k cizím jazykům, ale třeba také programování

Prohlubování znalostí o zákonitostech spojených se stavbou české věty jsou branou k pochopení nejenom stavby vět v cizích jazycích, ale také k pochopení třeba základů programování (kód je složen z logicky uspořádaných vět (výroků)) a jakýchkoliv dalších logických činností, ve kterých pracujeme s přirozeným či umělým jazykem. A samozřejmě cestou k rozvoji vlastní slovní zásoby a komunikačních kompetencí.

Větné rozbory nejsou pouhými formalismy či látkou, kterou je třeba se naučit zpaměti, u větných rozborů nutně potřebujeme využívat logiku, kreativitu, argumentaci, slovy Bloomovy taxonomie potřebujeme umět porozumět, aplikovat a analyzovat. Ostatně, větné rozbory (ale také tvorba samotných vět v závislosti např. na připravených schématech) obvykle žáky baví. Co je důležité, syntax nezahrnuje pouze rozbory vět, ale také jejich tvorbu, konstrukci.

Číst dál...

Učitelé nebyli před koronavirovou krizí počítačově negramotní. Důvody, proč masově před krizí nepoužívali IT ve výuce, jsou zcela jiné.

Úvodní poznámka: Tento text cílí na základní školy, pokud učíte na středních školách, gymnáziích či VOŠ, předem upozorňuji, že není určen pro vás. Je určen pro běžného učitele základní školy. Díky za pochopení.

V posledních týdnech se stále více v nejrůznějších komentářích a příspěvcích v online prostoru objevují názory, že snad před koronavirovou krizí učitelé byli počítačově (a snad i informačně) negramotní a že snad až koronavirová krize dokázala jejich gramotnost zásadním způsobem zvýšit. Jde o nebezpečnou a nepravdivou iluzi. Drtivá většina učitelů běžné úkony spojené s IT nástroji zvládala i dříve - což mimochodem prokazují i data ČŠI (dále v textu), která odhalují, že velká část učitelů technologie ve své výuce využívala i před koronavirem. Sice ne vždy vhodným a ideálním způsobem, přesto nelze popřít, že učitelé dokázali např. tvořit elektronické materiály pro výuku (DUMy) a pracovat s nimi i před koronavirou krizí, využívat počítače, interaktivní tabule, stejně tak používat různé aplikace, online portály, internetové vyhledávače, ale třeba i školní informační systémy typu Bakaláři apod.

Číst dál...